TRANSPARENT – potvrzuje, že společnost zveřejnila celou svou vlastnickou strukturu, až po skutečné (konečné) vlastníky – fyzické osoby.
19 % – ukazuje, že průměrná efektivní míra korporátního zdanění konglomerátu, jehož je daná společnost součástí, je 19 % (tj. průměru efektivního zdanění všech společností v rámci dané skupiny společností ovládané uvedenými skutečnými vlastníky (bez ohledu v jaké zemi, tj. jakému státu je korporátní daň odváděna, což umožňuje odhalit hromadění zisku v offshorových zemích).
★★★ – indikují, že součet částek odvedených na korporátní dani ve všech zemích EU, kde je daný konglomerát, jehož je společnost součástí, přítomen, je mezi EUR 100K – 999K (tři čísla před K (tisíc) znamenají tři hvězdičky).
06/16 – označuje platnost TAXPARENTNÍ značky (do června roku 2016)
© – označuje, že TAXPARENTNÍ značka byla získána na základě řádné certifikace prostřednictvím výše zmíněné webové aplikace
Co je klíčový problém ve východní Evropě? Korupce. Co je klíčový problém v západní Evropě? Daňové úniky velkých korporací. Oba problémy mají společnou příčinu - neprůhledné vlastnické a daňové struktury nadnárodních společností.
Vytvoří-li se dostatečně komplexní a pro úřady alespoň z části neviditelná vlastnická struktura, je možné do této její „neviditelné části“, resp. do dceřiných společností, jež jsou její součástí, schovat nezdaněný zisk nebo peníze vyvedené z veřejných rozpočtů. Vytvářením takovýchto vlastnických struktur je krom toho možné účinně znemožnit vyšetřování finanční kriminality, obcházet mezinárodní sankce nebo zprivatizovat části trhu s veřejnými prostředky.
Problém neprůhlednosti vlastnických a daňových struktur nadnárodních společností má řadu negativních důsledků:
Řešení problému korupce vyplývající z neprůhlednosti vlastnických struktur společností spočívá ve zveřejnění vlastnických struktur až po skutečné (konečné) vlastníky. Řešení problému vyhýbání se dani ze zisku právnických osob spočívá ve zveřejnění jejich vlastnických struktur nadnárodních společností doprovázené odkrytím skutečně odvedené daně ze zisku ve všech zemích, kde tyto společnosti působí. Zveřejnění a transparentnost doporučuje OECD i přední akademici v této oblasti.
Společnosti, jež dobrovolně zveřejní svou vlastnickou strukturu až po skutečné vlastníky a svou skutečnou míru korporátního zdanění, nejsou nebezpečné. Veřejnost totiž ví, kdo je vlastní a ovládá. Rovněž ví, kolik platí na dani z příjmu právnických osob a že se nevyhýbají placení této daně přesouváním zisků. Naproti tomu u společností, jejichž vlastnická struktura a skuteční vlastníci jsou neznámí, nelze ověřit, zda v rámci své struktury nepřesouvají zisky či nevyvádějí peníze z veřejných rozpočtů. Závěry studií britských i mezinárodních institucí se shodují, že „existuje zřejmá souvislost mezi nelegálními přesuny finančních prostředků a neprůhlednými strukturami společností.“
V roce 2013 navrhl britský premiér David Cameron povinné zveřejňování vlastnických struktur společností a jejich skutečné míry korporátního zdanění. Po schválení jeho návrhů na mezinárodní úrovni na summitu G-8 v Lough Erne, OECD začala pracovat na doporučeních ohledně zveřejňování efektivní míry korporátního zdanění nadnárodních společností v jednotlivých zemích.
Na evropské úrovni navrhl v roce 2014 Evropský parlament zřízení veřejného rejstříku skutečných vlastníků společností. Evropská komise má v následujících letech podat zprávu zveřejňování odvedené daně ze zisku nadnárodních společností v jednotlivých zemích. V únoru 2015 ohlásil americký prezident Obama reformu zdanění off-shorových zisků amerických společností.
Paralelně začaly v řadě zemí vznikat nezávislé iniciativy nevládních organizací a asociací malých podniků s cílem odměnit společnosti, jež dobrovolně zveřejní své skutečné vlastníky a skutečnou míru korporátního zdanění. Evropští poslanci a asociace evropských odborů propagují myšlenku motivační „daňově transparentní“ značky pro průhledné a daňově odpovědné společnosti.
Vytvoření doporučení OECD pro zveřejňování skutečné míry zdanění nadnárodních společností ještě určitou dobu potrvá. Až budou tato doporučení zveřejněna (minimálně do roku 2016), nebudou závazná a neposkytnou konkrétní nástroje, jak zveřejňovat skutečnou míru zdanění. Krom toho nijak nepomohou státům východní Evropy v boji proti korupci a nízké vymahatelnosti práva.
Souběžné dobrovolné iniciativy, přesto, že jsou založeny na pozitivní motivaci, postrádají jasné sdělení, které by umožnilo spotřebitelům snadno rozlišit transparentní a odpovědné společnosti od vlastnicky a daňově neprůhledných firem. Proto přichází koncept TAXPARENTNÍ značky.
